Barbora Čermáková: Dopady uzavření škol na rodiny

Logický model

Začátkem letošního roku zasáhla epidemie onemocnění COVID-19 Evropu a v rámci ochrany veřejného zdraví dovedla lokální autority k uzavření škol. S cílem reflektovat dopady tohoto opatření vznikla analýza z britské University College London ve formě systémově orientovaného logického modelu. V EDUinu jsme se později rozhodli model i doprovodný text přeložit a zasadit do českého kontextu. Tento blog dodatečně nabízí detailní vhled do problematiky popsané modelem a uvedené do českého prostředí. První ze série článků se věnuje dopadům uzavření škol na socio-ekonomický stav rodin.

Škola zavře dveře, rodič otevře okno

S uzavřením škol na rodiny připadají nové povinnosti. Rodiče musí z významné části doplňovat roli učitelů, denně zajišťovat obědy a v ideálním případě také zastoupit čas, který děti běžně tráví ve volnočasových kroužcích. V neposlední řadě musí více než kdy dříve komunikovat se školou. Podle PAQ Research se v domácnostech členové rodiny věnují spolu s dětmi učení v průměru 2,5 hodiny denně. Ve čtvrtině případů se s dětmi učí do 1 hodiny denně a ve 14 % potom 5 i více hodin denně. 16 % domácností pak uvádí, že distanční výuku zvládá relativně špatně. Ve více než polovině případů kvůli nedostatku času skrze pracovní povinnosti.

Široká škála nových rolí pro rodiny představuje psychickou i časovou zátěž, která je o to větší, čím slabší je socioekonomický stav rodiny. V lepším případě rodiny pokryjí péči o děti výpomocí od příbuzných nebo dobrovolníků. Tyto možnosti ale nejsou vždy a všem dostupné a z alternativní péče o děti pak vyplývají pro rodinu náklady. Další variantou je pak přizpůsobení práce rodičů. Někteří mohou využít možnosti home office, která s sebou přináší určité výzvy, často v podobě nižší pracovní produktivity a vypjaté atmosféry v domácnosti. Ani tato možnost ale není dostupná všem. Rodiče se pak musí uchýlit k čerpání dovolené, v horším případě přímo neplaceného volna. Tyto krajní varianty vedou ke snížení příjmů v domácnosti a ke zhoršení celkové socio-ekonomické situace rodiny. Snížení příjmů uvádí ve výzkumu PAQ Research 52 % dotazovaných českých domácností. To může znamenat ztrátu zaměstnání nebo celkovou ztrátu práce u OSVČ a DPP, ale také odchod rodičů na ošetřovné nebo “jen” omezení pracovní doby. U 12 % úplných rodin a 19 % samoživitelů došlo k poklesu příjmů o 30–50 %.

Poslední východisko je spojené s rodiči, kteří nemohou využít žádnou z uvedených možností. V takovém případě se obzvlášť mladším dětem může dostávat nevhodné a dlouhodobě neudržitelné péče – například v podobě starších sourozenců. Celá problematika zajištění alternativní péče je mnohonásobně náročnější pro rodiny s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. U takových dětí může docházet až k úplnému pozastavení vzdělávání, protože rodiny nemají kapacitu zastoupit speciální pedagogické pracovníky. Ve všech případech se mění klima domácnosti, ve většině v neprospěch psychického stavu přetížených rodičů. To vše musí rodiny v důsledku uzavření škol a dalších krizových opatření koordinovat.

Posledním tématem spojeným s rodinami jsou genderově nerovné dopady, které hrají především v neprospěch matek. Ve většině rodin právě matky obstarávají péči o děti a méně viditelné potřeby celé domácnosti (nákupy, vaření, úklid, plánování a organizace rodinných záležitostí atd.). Je ale zvykem, že matky věnují čas také vlastnímu zaměstnání. Uzavření škol právě pro tyto matky představuje obzvlášť stresující, časově náročnou a mnohdy frustrující situaci. V jiné podobě pak uzavření škol dopadá na matky, které si (častěji než otcové) berou volno z práce, aby mohly být s dětmi. V důsledku tak dochází ke zhoršení pracovní situace matek, ale také k prohloubení genderově nevyrovnané péče o dítě. Tato situace má tudíž velký negativní dopad na matky samoživitelky. Podle PAQ Research se samoživitelky potýkají s redukcí pracovní doby až na 50 % původního rozsahu, z části je důvodem právě odchod na ošetřovné. To pro rodinu znamená často významnou redukci příjmů.